Nase zkusenosti – Vas uspech!

Práce na trhu logistické dopravy Turecko – Ruská federace: velké perpektivy s vysokým rizikem

08.05.2017

Rusko-turecké vzájemné vztahy v průběhu posledních téměř tří roků prošly takové amplitudové změny, které nejspíše ještě nikdy nebyly v mezinárodních vztazích.

O historii politických a obchodních vztahů mezi Ruskem a Tureckem, specifikách a perspektivách práce na logistickém trhu v balkánském směru – v  našem rozhovoru s experty Skupiny společností TELS:

  • Elena Zhilinskaya, marketingový analytik; 
  • Olga Korotkova, vedoucí Odboru automobilové dopravy moskevské pobočky; 
  • Sergei Kretovich, vedoucí oddělení

turkey-russia.jpg Obchodujeme a kamarádíme...

Před rokem 2015 ruská veřejnost považovala Turecko za jednoho z hlavních partnerů Ruska na Blízkém východě: stabilní sekulární stát, silné rozvíjející se ekonomické vztahy, dalekosáhlé společné plány a projekty. Podle údajů tureckého velvyslanectví v Moskvě v ročním objemu obchod mezi Ruskem a Tureckem v rocích 2012–2014 vždy přesahoval 30 miliard dolarů. Investice tureckých obchodních struktur do ruské ekonomiky na začátku roku 2014 činily zhruba 9 miliard dolarů. Peníze byly investovány do stavebních projektů, potravinářského průmyslu, výroby balení, nábytku, bankovní sféry.

V roce 2014 po uvalení sankcí ze Západu vůči Rusku (ač Turecku se k nim nepřipojilo) a rozhodnutí vlády Ruské federace o zavedení embarga na dodávky potravinářských výrobků z řady evropských zemí a ze Spojených států prudce stoupl export do Ruska tureckých potravin. Podíl Ruska činil asi 60 % od celkového tureckého vývozu ovoce a zeleniny.

Podle ministerstva zemědělství Ruské federace v roce 2014 dovoz potravinářských a zemědělských produktů z Turecka do Ruska byl zaznamenán ve výši 1,7 miliardy dolarů.

E.zhilinskaya.jpgElena Zhilinskaya: „V roce 2015 do Ruska z Turecka bylo dovezeno 3 065 tisíc tun nákladu. 43 % z tohoto provozu byly zelenina, okopaniny, ovoce a ořechy; ještě asi 29 % – stavební materiály. Ve zbývajících 28 % měly největší podíl plasty a plastové výrobky, průmyslové zařízení, různé chemické produkty, pleteniny, vozidla, výrobky z železných kovů, prací a čisticí prostředky.

Při vývozu zboží z Ruska do Turecka téměř polovina objemu byla již tradičně tvořena ropnými výrobky (více než 18 milionů tun), železnými kovy – 8,8 milionů tun, obilovinami (zejména pšenicí) – 4,7 milionů tun. Z „nesurovinového“ zboží většinu tvořily odpady z potravinářského průmyslu a krmiva pro zvířata, hnojiva, živočišné tuky, hliník a jeho produkty, zelenina a okopaniny“.

Na trhu mezinárodní logistiky Ruska směr Balkán byl jedním z nejrychleji rostoucích do listopadu 2015. Hlavní podíl na romto trhu činily nákladu do / z Turecka.

Hlavní trasa dodávek tureckého zboží silniční dopravou prochází přes Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajinu, příležitostně Bělorusko. Existuje ještě jeden způsob (trajektem přímo do Novorossijsku), ale není příliš populární kvůli občasnému jízdnímu řádu a malé nákladové propustnosti. Komplikace vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem do jisté míry ovlivnila organizaci dopravy přes Ukrajinu, ale situace s nákladním tranzitem se celkově stabilizovala.

korotkova.JPGOlga Korotkova: „Na tento směr dopravy se specializují především moldavští a ukrajinští dopravní společnosti, které nabízejí výhodnější ceny ve srovnání s ruskými a tureckými přepravci. V zásadě platí, že práce v turecko-ruském směru se příliš neliší od jiných směrů, ale tam je specifikum v rychlosti výpočtů: dopravci na tomto trhu obvykle vyžadují okamžitou úhradu (není-li předplacená) a dávají přednost hotovosti. Velcí turečtí speditéři se snaží pracovat za „evropských“ vzájemných podmínek, domlouvají se se svými dodavateli a vyrovnávají ty rozdíly v požadavcích“.

***

Rozvoj obchodu s Tureckem do konce roku 2015 byl úspěšný a za příznivých podmínek, zvyšoval se objem provozu. Zdálo se, že perspektivy jsou obrovské. Ale... ten incident s ruským letadlem všechno dramaticky změnil. Přičemž turecký obchod utrpěl mnohem víc.

„Obchodní zima“

Nejdřív očividný konflikt zájmů mezi Ruskem a Tureckem se na světové scéně vyskytl v průběhu ruské vojenské operace v Sýrii, ale i na pozadí tohoto napětí se obchodní vztahy a tok ruských turistů do Turecka nesnížily (válka je válka, a obchod je obchod). Všechno se náhle změnilo po tom, jak turecké vzdušné síly 24. listopadu 2015 sestřelily nad syrským územím ruské vojenské letadlo. Naštěstí ruská vláda nezačala eskalovat konflikt ve směru „horké“ nebo „studené“ války, ale přece stejně nadešla politická a obchodní „zima“.

Téměř okamžitě se stal velmi obtížný dovoz jakéhokoliv zboží z Turecka: všechna vozidla s tureckým zbožím musela podstoupit úplnou kontrolu a odběr vzorků, což způsobilo prostoje ve frontách na hraničních přechodech trvající několik dní.

Olga Korotkova: „V roce 2015 v oddělení balkánských zemí společnosti TELS 64 % klientské databáze tvořili zákazníci na doručení zboží z Turecka. V tu dobu jsme ztratili téměř všechny. Již dva dny po incidentu s letadlem jsme byli nuceni vrátit zpět do Turecka 47 vozů. Sice nebyly ještě žádné oficiální sankce a zákazy, ale auta se zbožím z Turecka prostě nepouštěli k registraci, a nebylo jasné, kdy se něco vysvětlí. Později již bylo vydáno nařízení o povinné kontrole a odběru vzorků na celnici. Auta začala procházet hranici, ale stála na celní kontrole pět dní“.

Od 01.01.2016 ruská vláda schválila sérii sankčních opatření, k nimž patřila tato:

  • bylo omezeno právo tureckých dopravců na dvoustrannou silniční dopravu na 2000 jednotek; 
  • byl zakázán dovoz některých potravin z Turecka.

Od té chvíle Turecko již nemohlo doručovat do Ruska rajčata, okurky, zelí, cibuli, mnohé ovoce a bobule. Zákaz se dotkl také mražených částí jatečně upravených těl a drobů krůt a kuřat, čerstvých karafiátů a soli. Dovoz rostlinných výrobků, které nebyly zařazeny mezi sankční, se omezoval fytosanitární kontrolou.

Elena Zhilinskaya: „Celkový objem nákladu z Turecka do Ruska v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem klesl téměř dvakrát – do výše 1 555 tisíc tun. O 430 tisíc tun se snížil dovoz zeleniny, o 322 tisíce tun – ovoce, o 370 tisíc tun – stavebních materiálů. V různé míře snížení dovozu ovlivnilo téměř všechny skupiny zboží. Výraznou výjimkou bylo pouze osminásobné zvýšení dovozu mléčných výrobků, i když jejich podíl na celkovém toku zboží byl velmi nízký (9,5 tisíc tun)“.

Celkový objem zahraničního obchodu mezi Tureckem a Ruskem podle tureckého velvyslanectví v Moskvě v roce 2016 klesl na 15,3 miliard dolarů.

Olga Korotkova: „Jeden pracovník turecké výpravy nám povídal: “Po útoku jsem seděl se svými tureckými přáteli v kavárně v Istanbulu a v určitém okamžiku jsem vyhrkl: „Tak proč jste VY sestřelili to letadlo?“ Řekl totiž jako Rus – tak jeho obchod byl spojen s Ruskem“.

***

V létě roku 2016 na pozadí ekonomických ztrát a politických otřesů (pokus o vojenský převrat v Turecku) turecká strana „rozmyslela“, a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v dopise ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi omluvil za sestřelený bombardér, vyjádřil kondolenci příbuzným zemřelého pilota a také oznámil soudní vyšetřování proti ozbrojenci spojenému se smrtí ruského pilota.

Opět kamarádíme, ale až na výjimky...

Od tohoto okamžiku v rusko-tureckých vztazích začalo „tání“. V politické a vojenské sférách oteplení jde dostatečně rychle, natož v hospodářské sféře pohyb k stejné úrovni obchodu není velmi rychlý.

Dne 20. října 2016 byl zrušen zákaz dovozu z Turecka citrusů a peckovin.

Elena Zhilinskaya: „Navzdory tomu, že zrušení obchodních sankcí bylo pouze částečné, se v listopadu 2016 objem dovozu zboží z Turecka do Ruska ve fyzických jednotkách okamžitě vrátil na úroveň listopadu 2015. Nicméně prosinec 2016 k prosinci 2015 ukazoval minus 15 % (ale nejedná se o minus 71 %, jak tomu bylo v lednu nebo v březnu)“.


V březnu 2017 ruská vláda zrušila zákaz na dodávky z Turecka cibule, květáku, brokolice a karafiátů. Ale... zatím ještě není dovoleno dovážet rajčata a okurky. Jak uvedl ministr zemědělství Alexandr Tkachev, produkce rajčat a okurek v Rusku vzrostla o 30 % za rok, proto je třeba podporovat místní zemědělce. Turecká strana vyjádřila svou nespokojenost s tímto selektivním zrušením sankcí a od 15. března vyloučila Ruska z rejstříku zemí dovážejících zemědělské produkty bez dovozního cla.

Oficiální „mír“ v létě roku 2016 a vyhlášený kurz na obnovení rusko-tureckých vztahů nepřinesl trhu autodopravní logistiky významné zlepšení pracovních podmínek (i když aktivita na něm značně vzrostla). Počet „bilaterálních“ povolení na silniční přepravu dosud zůstal na úrovni 2 tisíce kusů (což je velmi málo). Ačkoliv ještě v prosinci roku 2016 byla odstraněna omezení týkající se registrace tureckých nákladů, stále pokračuje úplná kontrola a odběr vzorků (což jsou čas i peníze).

Olga Korotkova: „Absence dohody o výměně povoleními mezi Ruskem a Tureckem přivedla k výraznému nárůstu cen. Zdržovat turecké náklady na silnicích v Rusku přestali, ale protože odtud odstoupili téměř všichni ruští a turečtí přepravci (za výjimkou držitelů CEMT), trh reagoval prudkým nárůstem úrokových sazeb: z původních 3,5 tisíc na 4–5 tisíc eur. Pak postupně sazby začaly klesat, ale počáteční úrovně ještě nedosáhly“.

kretovich.jpgSergei Kretovich: „Vzhledem k tomu, že se v Turecku pro Rusko vyrábí velké množství spotřebního zboží různých značek, tato situace vyvolala nadměrnou poptávku po dopravě a výrazný růst cen – o cca 800–1000 eur. Ukazuje se, že převážet zboží mohou skutečně pouze dopravci s CEMT, a není jich mnoho.

Dodávka trajektem z Turecka do Ruska je poněkud obtížná: poptávka značně převyšuje nabídku, takže ceny jsou velmi vysoké. Průjezd při přepravě nákladů kontejnery po moři z Turecka do Oděsy a při automobilové dopravě přes ukrajinsko-ruskou hranici není časově předvídatelný. A náklady tureckého původu, jako i dříve, čekají na ruských hranicích po dobu několika dní“.

 

Přes všechny obtíže se ruský trh nákladní dopravy z Turecka obnovuje – především díky velkým nadnárodním společnostem. Ale mnoha ruským dovozcům se již podařilo přeorientovat se na jiné dodavatele v rámci Ruské federace nebo dokonce z jiných zemí.

„Produktové portfolio“ rusko-tureckého trhu

Dovoz

Podle výsledků všech okolností, s přihlédnutím k relativně krátkému časovému období sankcí, se předpokládá, že se objem rusko-tureckého logistického trhu v roce 2017 obnoví a přiblíží se úrovni roku 2015 (s určitými „výjimkami“). Nicméně turecké ovoce bude muset vrátit svůj podíl na ruském trhu v konkurenčním boji s ovocem z Egypta, Izraele, Maroka, Číny, Ázerbájdžánu aj.

V roce 2015 dovoz zboží z Turecka se skládal hlavně z následujících produktových skupin: 

CZ-Turkey1.png

Produktové skupiny

Tun

Sůl; síra; půda a kámen; omítkové materiály, vápno a cement

879 807

Ovoce a ořechy; kůra citrusových plodů a melounů

841 414

Zelenina, okopaniny a hlízy

466 531

Jiné chemické výrobky

80 975

Plasty a výrobky z nich

79 635

Stroje a mechanická zařízení, jejich součásti

71 008

Motorová vozidla, díly a příslušenství

51 467

Anorganické chemické výrobky

47 168

Pleteniny

43 363

Výrobky z železných kovů

40 207

Lodě, čluny a plovoucí konstrukce

33 207

Mýdla, mycí, čisticí a lešticí prostředky, plastelíny

32 753

Výrobky ze sádry a kamene, cement, azbest atd.

30 348

Taninové a barvicí látky, laky a barvy, štěrky, tmely atd.

27 011

Železné kovy

26 871

Elektrické stroje a zařízení, audio- a videozařízení, jejich díly a příslušenství

26 656

Maso a živočišné produkty

22 225

Rudy kovů, strusky, popel

20 283

Bavlna

16 855

Výrobky z obecných kovů

16 770

Ostatní produkty

211 274


Od března letošního roku sankce na dovoz potravin z Turecka do Ruska jsou prakticky zrušeny s výjimkou rajčat a okurek – ruské ministerstvo zemědělství tvrdí, že tato omezení by měla být zachována v zájmu podpory místních zemědělců. To je ale nezbytná součást tureckého vývozního potenciálu v Rusku, takže Turecko aktivně prosazuje úplné zrušení omezení. (V roce 2015 z Turecka do Ruska bylo dodáno 292,8 tisíc tun rajčat – je to 54 % od celkového dovozu rajčat do Ruska ve fyzických jednotkách.)

Vývoz

Prudké zhoršení rusko-tureckých vztahů neovlivnilo vývoz do Turecka v roce 2016 ve fyzických jednotkách. Ale složení nákladů se poněkud změnilo: snížila se doprava obilí, ale zvýšily se dodávky ropných produktů.

Elena Zhilinskaya: „Nehledě na všechny komplikované okolnosti se vývoz z Ruska do Turecka v roce 2016 vzrostl o 4 %. V první řadě díky ropným produktům (+ 12 %, na 20,4 mil. tun), železným kovům (+ 6 %, na 9,3 mil. tun), odpadům potravinářského průmyslu a krmivům pro zvířata (+ 20 %, na 1,6 mil. tun), olejnatým semenům (+ 97 %, na 434 tisíc tun).

Přičemž více než o 1 milion tun (-21 %) se snížil vývoz obilovin, o 623 tisíc tun (-75 %) – produktů organické chemie, o 119 tisíc tun (-20 %) – hliníku a výrobků z něho“.

CZ-Turkey2.png

Produktové skupiny

Tun

Minerální palivo, ropa a produkty jejich destilace

20 462 726

Železné kovy

9 305 505

Obiloviny

3 691 497

Ruda, struska, popel

1 800 976

Odpady potravinářského průmyslu, zvířecí krmivo

1 561 061

Hnojiva

1 090 198

Tuky a oleje živočišného a rostlinného původu

563 861

Zelenina, okopaniny a hlízy

513 032

Hliník a výrobky z něho

480 709

Olejnatá semena a olejnaté plody, léčivé byliny a rostliny pro technické účely; sláma, pícniny

434 228

Cukr a cukrářské výrobky

255 223

Papír a lepenka, výrobky z nich

239 215

Dřevo a dřevěné výrobky, dřevěné uhlí

221 103

Organické chemikálie

206 191

Sklo a skleněné výrobky

153 917

Produkty anorganické chemie

97 815

Plasty a výrobky z nich

61 061

Lodě, čluny a plovoucí konstrukce

50 037

Kaučuk, guma a výrobky z nich

38 416

Různé potraviny

37 054

Ostatní produkty

195 334

***

Turecký statistický úřad oznámuje, že v lednu 2017 Turecko zvýšilo vývoz do Ruska v peněžním vyjádření o 59,1 % ve srovnání se stejným měsícem roku 2016, na 150 milionů dolarů. Z nich téměř 38 milionů dolarů činil vývoz ovoce a zeleniny.

Dovoz do Turecka z Ruska v lednu vzrostl o 10,2 % – na 1,5 miliardy dolarů. Většina dovozu z Ruska se týkala oblasti energetiky (téměř 832 milionů dolarů) a oceli (279 milionů korun).

Ale je tam i „háček“: zřejmě s cílem stimulovat rychlé úplné zrušení omezení na dovoz rajčat a okurek do Ruska Turecko od 15. března vyloučilo Rusko z rejstříku zemí dovážejících zemědělské produkty bez dovozního cla. Nyní při dovozu do Turecka zemědělských produktů pro následné jejich zpracování a vývoz ruští vývozci budou muset zaplatit vysoké dodatečné náklady (na dovoz pro domácí spotřebu clo platilo i dříve).

Podle ministra zemědělství Ruské federace Aleksandra Tkacheva takové rozhodnutí by mohlo vést k úplnému zastavení vývozu do Turecka ruské pšenice, kukuřice, luštěnin, rýže a dalších zemědělských produktů. Například clo na vývoz pšenice činí 130 %. Dovozní cla na jiné plodiny jsou sice nižší, ale také velmi citelná.

Co se stane s logistickým trhem v tureckém směru?

Události posledních let ukázaly, že mezinárodní obchod je silně závislý na stavu politických vztahů mezi oběma zeměmi a v současných podmínkách může být výrazně omezen kdykoliv. Všechny dlouhodobé vztahy mezi ruským a tureckým podnikáním budou nyní budovány s přihlédnutím k těmto rizikům. Ruská vláda pomalu zrušuje omezení dovozu z Turecka, pracuje v souladu s principem: povolíme něco, co není rozhodující pro domácí výrobce. Turecká strana také přijala omezující protiopatření.

Sergei Kretovich: „Rusko a Turecko si dosud nevyměnily kvótami na povolení pro rok 2017 a Asmap Ruské federace doporučuje dopravcům, aby neplánovali dopravu z Turecka do konce 2. čtvrtletí roku 2017. Kdy se tato situace vyjasní – prostě nikdo nemůže říct. Je také třeba připomenout, že Rusko důsledně podporuje snížení počtu CEMT, takže od února povolení CEMT pravděpodobně bude ještě méně než v roce 2016“.

Avšak podstata podnikání je taková, že se přizpůsobí každé situaci. Na mnoho pozic turecký obchod má lepší nabídky, takže objem obchodu se bude obnovovat.

Ruská politika jasně ukazuje potřebu dobrých vztahů s Tureckem, přes všechny nesouhlasy a rozdíly v politických zájmech na Blízkém východě. To znamená, že trend na rusko-tureckou spolupráci je kladný. Mělo by se v blízké budoucnosti očekávat obnovy bývalého objemu výměny povoleními na silniční dopravu, což by znamenalo i snížení úrokových sazeb. Zjednoduší se celní postupy vůči tureckému zboží. ...Pokud nedojde k žádným novým překvapením.

Olga Korotkova: „Máme optimistické plány ohledně balkánského směru. Nyní se situace zlepšuje: sazby se stabilizovaly, počet objednávek pro Turecko roste – ačkoliv ne na té úrovni, která byla dříve, ale trh výrazně ožívá. A i když se zase něco stane v politice, myslím, že na tom budeme pracovat i nadále“.

Marketingové oddělení skupiny společností TELSa



Back to the list